Karl Aichinger
narozen 1951 ve Flossu/Horní Falcko
Biografie
Skupinové výstavy (výběr) | |
1997 | Roční výstavy pracovního spolku vzdělávajících umělců, Umění a Živnostenský dům Regensburg |
1997 | „ Vlast tvých hvězd ", městská galerie Leerer Beutel, Regensburg |
1997 | Velká výstava umění, Dům umění, Mnichov |
1997 | Moderna východního Bavorska, palác Pallfy, Bratislava |
| |
1975 | Galerie AE, Bamberg |
1976 | Galerie Hollerbach-Schliebener, Mnichov |
1978 | Staroměstská galerie, Weiden |
1984 | Nová radnice, Weiden |
1985 | Galerie Chaminsky, Würzburg |
1987 | Galerie Schulte-Strathaus, Murnau |
1988 | Dům umění východní Bavorsko, Viechtach |
1989 | col legno, Galerie nového umění, Mnichov |
1992 | Galerie Aurora, Mnichov |
1993 | "Das Fugenschach - eine Tonleiter der Schöpfung" pod záštitou ministra pro vědu a vzdělání. Galerie Aurora. Mnichov obrazy a skulptury k Fugenschachu. Hornofalcký Dům umění: Kebbel-Villa, Schwandorf-Fronberg |
1994 | "sixoiloncanvasfornewyork ", Deutsches haus, New York, ve výstavní hale a pod záštitou ministerstva kultury, Lucembursko |
1996 | Kebbel-Villa, Schwandorf-Fronberg, Lucembursko "60x70 cm peintures á Thuile", ve výstavní hale a pod záštitou ministerstva kultury Tiskový klub Regensburg |
1997 | Galerie Hammer-Herzer, Weiden |
1998 | Galerie Weber, Viechtach Mezinárodní sochařské symposium |
1999 | Galerie nové umění, Amberg: Společnost hudebního divadla, Vídeň: " Dívám se na stvoření " - I – věnováno Friedrichu Hölderlinovi , Sedau 15, Weiden |
2000 | Stará knihovna, Tampere, Finsko, Goethe-Institut, Helsinki, Finsko; " Dívám se na stvoření " - II – věnováno Friedrichu Hölderlinovi, Sedau 15, Weiden |
Jeho dílo na Stezce umění...
„Žlutý kámen“
Žlutá barva je zářivá barva přírody, která propůjčuje zvláštní význam nově vytvořenému vztahu mezi Čechami a Německem . Poslední doba, která oba národy rozdělila, způsobila i přes společnou historii řadu společenských změn.
Proto to bude ještě nějakou dobu trvat, než dojde k zahlazení stop v lidské paměti a k obnově obvyklých mezilidských vztahů.
Toto umělecké dílo zpodobňuje malé dítě, které potřebuje ochranu. Z druhého pohledu pak představuje matku, která své dítě objímá. I třetí perspektiva, kterou je možno spatřit a se kterou je pozorovatel konfrontován, je ta, že pozorujeme strohou plochu, která nás skoro nutí couvnout zpátky.
Tím chce umělec dát najevo, že historie nás učí a ignorování problémů může pro nás znamenat komplikace. Avšak samotný kámen symbolizuje a budí síly tohoto místa a jeho dalekého okolí. Neboť obyvatelé pohraničí oplývají plnou životní silou, které si musí být vědomi. Musí se učit s touto silou zacházet, aby se tím důležité dalo do pohybu.
